Francouzák v Chebu

Přijeli jsme do deštivého a trochu pošmourného Chebu brzy ráno. Jezdíme sem jednou za měsíc a představa vstávat ve 3,30 je vždy trochu zvláštní. Nepřipadám si jako výrobce té nejlepší  kosmetiky, ale trochu spíš jako pekař. Ten takhle vstává. Něco o tom vím, můj děda měl soukromou pekárnu pro celou vesnici. Mimochodem ta vesnice už neexistuje, jmenovala se Břežánky. To jsem trochu odbočil.

Ale abych pokračoval v příbězích, které potkáváme na našich cestách, jdu na to. Tak od rána počasí, no podzim, co dodat. Lidé pomalu vychází ven, k tomu  ten COCOVID. Ale přesto přišli opět lidé, kteří si svůj život nenechají zkazit nějakým COCOPRIMULOU. Dokáží používat selský rozum. Dost si o tom po celé republice povídáme, zajímá nás VOX POPULI, hlas lidu. Nechápou proč děti které trénují, nemůžou sledovat v ochozech rodiče. Přitom profesionálních sportovců může být 130. Tam přeci je daleko větší výkon, daleko více proudí vzduch v plících než u rodičů, kteří stojí v ochozech. Stejně tak jsem včera mluvil s majitelem restaurace, tímto mu děkuji za použití WC. On nechápe že u stolu může sedět jen 6 zákazníků a do divadla se jich narvou haldy. Lidé opravdu nechápou ta rozhodnutí. Vysvětluji jim, že na vojně jsme měli také jednoho plukovníka a museli jsme natírat trávu na zeleno, zametat v tom největším vichru buzerák atd atd... A takováto guma nám teď velí v COCOVIDU. Tak co bychom mohli očekávat.

No to jsem zase odbočil.

Takže si představte. přichází ke stánku tak 45 letá dáma, opravdu dáma. Na sobě sáčko, vyšperkované kameny a přišitými doplňky, prostě originálni kousek. Prý ho koupila v Londýně, ale to je jedno. Dále na hlavě nádhernou pletenou čapku s růží nad levým spánkem. Fakt dost dobrý. Něco jako Adina Mandlová v 30 letech. Dnes se tomu říká HUSTÝ. Po krátkém povídání nám řekla, že je kousek odsud v lázních a že je v Chebu na výletě. Mimochodem šla si koupit nové boty a opravdu přišla v nových červených kozačkách. Jo a k tomu nám přinesla i pizzu, jen tak, prý jsme jí sympatický. No a jak tak povídáme povídá, že je původem z Francie. No jak řekla moje žena, všichni prý nemají rádi mé sexystické kecy, ale já vás o ně neochudím. Až budete chtít jiné příběhy, čtěte je od Daniely nebo někoho jiného z kolegů. Takže Francie. Mě okamžitě vždy napadá jen jedno. Pravý český nefalšovaný FRANCOUZÁK. Takže se jí tedy ptám, jestli ho ovládá? No a teď cituji: Myslíte francouzák? Tak ten nemám, ale mám 18 klíč a tím vás můžu praštit do hlavy. Nebo jestli chcete štípanou pusu, tak vám dám pusu a sekyrkou do hlavy. 

Tak ta mě dostala, fakt nás to pobavilo, ta její reakce. Moc jsme jí prý zlepšili náladu, ona nám taky. Tak to byl hlavní příběh z Chebu. Jo a ještě takový Oscar za vedlejší roli. Přišel k nám bezdomovec, že prý ho strašně svědí ruce, prý to není svrab. Měl prostě parádní ekzém, mohli by podle něj vyučovat kožní lékaři. No a on se přišel zeptat, jestli máme něco na ekzém. Doporučili jsme mu náš regenerační krém, je skvělý a brzy tu pokožku zklidní. Přesně chtěl vědět, který to je a odpověď mě taky dostala: Ukažte mi přesně který to je, abych vás mohl vyloupit a nevzal jiný. Že prý je upřímný. No rozloučili jsme se, dostal větší vzorek a my jsme tak trochu hlídali celý den náš stánek více jak obvykle. No a kdo dočetl až sem, tomu děkuji za chvilku, kterou tomu věnoval. Přátele ať se daří, a jak se říká PRÍBEHY NEKONČÍ....

Váš Rudolf