Je 2:42, po půlnoci. Mám oči jak baterky, hlavu prázdnou a jasný příkaz: napiš něco o svém .setkáním s kosmetikou BYLINEO. Už samo o sobě toto zadání mi způsobuje ujímání. Jak já nerada píši o sobě a svých pocitech, to si asi neumí nikdo představit. Mám chuť se na všechno vykašlat a nepsat vůbec nic, ale na druhou stranu si naše kosmetika zaslouží, abych napsala něco o svém vztahu k ní, protože v tuto chvíli, už to vztah skutečně je a nejen povrchní.

Takže, abych se vrátila k tématu: já a kosmetika BYLINEO. Ani si vlastně nepamatuji, jak to začalo. Není to zase tak dávno, i když mám pocit, že čas letí jako bláznivý, já nechytím ho ani vy....Letos bylo krásné jaro a od prvních okamžiků sluníčko pálilo jako divé. Já zásadně nepoužívám žádné krémy na opalování, protože mám velice citlivou pleť, spíše ekzematickou, takže se většiny chemie bojím. A jak tak sázím ty svoje muškáty společně s přítelkyní Dádou, jede mi hlavou při pohledu na ni asi toto: „Kruci, jak to ta ženská dělá, že je tak opálená. Vypadá jako od moře a nevypadá na to, že by chodila na solárko." A tak sázíme celý den a musím říct, že jsem to napoprvé se sluníčkem dost přehnala a má drahá přítelkyně mi povídá: „Co blbneš, namaž se krémem, prostě to zkus a uvidíš...“

Mé pocity byly značně smíšené, protože vážně nemám moc dobré zkušenosti. Kromě citlivé pleti jsem měla na půlce obličeje pigmentové skvrny, které se každým rokem v létě s pravidelnou urputností objevovaly znovu a znovu. No jo, ale cítila jsem, že se něčím namazat potřebuji, jinak mě bude pálit celý obličej. Večer jsem se tedy namazala a jaké bylo mé překvapení, když jsem po chvíli cítila jak napětí a pálení povoluje, červená mizí a do druhého dne jsem nabrala příjemné zlatavé zabarvení, na které jsem u sebe zvyklá. Mazala jsem se celé léto jenom krémem a každý se mě ptal odkud jsem se vrátila, že jsem tak krásně opálená. Dokonce zmizely i skvrny a já už náš krém nepustím z ruky. A dotazy co používám, odbývám slovy: „Používám jenom krém". Dáda na tom byla dost podobně a tak jsme vždy lakonicky pronesly obě: JENOM KRÉM a bylo to. JENOM KRÉM dostal název.

Myslím, že to bylo na začátku takto a s tím potom přišly dlouhé rozhovory při kávě, kdy jsme společně vymýšlely značku, název, celou řadu, kterou vám nyní předkládáme a já věřím, že v ní naleznete stejné zalíbení jako já.